Masopust na Rejtech

koleda 

Co je masopust a jaká je jeho historie?

 
koleda 

Masopust na Rejtech 

jehož kořeny pocházejí z malé, nenápadné, ale známé jihočeské vesničky Doudleby a odtud tedy název Doudlebský masopust. Tento se koná vždy sedmou neděli před nedělí velikonoční, proto je masopust každý rok v jiném termínu a končí popeleční středou.

        Na Rejtech můžeme každoročně spatřit průvod, který většinou tvoří:

Matka (Masopust), hejtman, dva rychtáři, konšelé (ochrana koledy), tancmajstři, a další koledníci vždy všichni v lichém počtu (7,9,11,13). Dále patří ke koledě moučnej v bílém obleku a židi (střapatý neboli rybníkáři) a další velmi povedené masky.

        Hlavním symbolem koledy jsou vysoké klobouky, ozdobené krepovými růžičkami, kterých je 365, jako dnů v roce. Růžičky znázorňují květy našich luk. Klobouky jsou zakončeny pěti výstupky, na každém je přichycena rudá krepová růžička, znázorňující 5 ran Ježíše Krista.  Výčnělky jsou obaleny zeleným jalovcem - symbol trnové koruny.  Pod obrubou klobouku je přichycena stužka červeno bílo modré barvy symbolizujícími pot a krev Ježíše Krista.

        Mládeneckou koledu doprovází několik židů, kteří jsou oblečeni do záplatovaných starých obleků, v ruce nosí lopatku a sekeru znázorňující práci a dřinu venkovského lidu.  Židi (rybníkáři) upozorňují na příchod koledy, provádějí různé neplechy, jako plácají přihlížející po zádech, "kradou" hospodyním pečeni, koblihy a jiné dobroty, přichystané pro návštěvy, odnášejí různá domácí náčiní a drobné zvířectvo. Koledu také doprovází dechová kapela, která celý den hraje ke kolečku  píseň:   "Červená růžičko ..." - celý text písně - klikněte zde 

a pokud si hospodář přeje, tak i píseň na přání.

         Ráno po obdržení povolení od starosty obce udělají koledníci před hostincem kolečka: „pro ženy co nás našívaly, pro naše muzikanty aby nám po celý den dobře hráli, kolo sami pro sebe, za náš šťastný návrat a kolo do zálohy.“ Pak již následuje putování po vsi. U každého domu udělají koledníci kolečko panu hospodáři s paní hospodyní tohoto počestného stavení a všem rodinným příslušníkům a návštěvám a pozvou je na večer na kolednický věneček. (taneční zábava).

         Před mší svatou se koledníci zastaví u kostela, kde se pomodlí Otčenáš, udělají kolečko panu faráři a tiché tuplované kolečko (bez hudby) zesnulým bratrům koledníkům.

         Kolečko se provádí tak, že koledníci v kroku poskočném vcházejí do dvora hospodáře v řadě za matkou. Matka si stoupne k hospodáři a uhodí před ním cepem o zem. Koledníci se staví s otočkou do kruhu.  Ve chvíli, kdy všichni koledníci stojí v kruhu, dá rychtář hudbě znamení, ta přestane hrát a koledníci začnou zpívat. Hejtman s rychtářem opustí kolo a jdou koledovat k hospodáři se slovy:   “Vážený pane hospodáři ..." - celý text - klikněte zde

        Při tomto většinou obdrží nějakou koledu (peníze, koblihy, atd.) a vrací se do kola.  Rychtář dá hudbě znamení a ta pokračuje v písni.  Hejtman počne vytáčení kola opět krokem poskočným a všichni koledníci se z kruhu vytáčejí a staví se do řady za matku. V případě, že někdo v uplynulém roce ve stavení zemřel, dělá se tzv. „tiché kolo stejným postupem jen bez hudby a zpěvu.

        Ve velkých a vážených statcích nebo u významnějších osob vsi se z úcty koledovávalo o něco déle. Probíhalo zde občerstvení a malé veselice. Při opouštění stavení se pak hrála ještě jedna z tradičních písní: "Tuším tuším tuším, ..." - celý text písně - klikněte zde

        Koledu celý den doprovází řada masek symbolizujících jak časy dávné ( dělostřelci  s jedno až dvouhlavňovým kanónem, fotografové, potulné cikánky, jeptišky, koně), tak dobu současnou (kadeřnice, pekaři, ale i karikatury politiků a mnoho dalších).

         Koledu může kdykoli kdokoli zkontrolovat a za neznalost některého z členů z koledy na symboly, které nosí koleda celý den při sobě může požadovat trest v podobě písně nebo kola navíc, nebo kola tuplovaného.

         Večer se koná v sále kulturního domu  věneček - taneční zábava, na které udělá koleda několik koleček pro sebe, pro kapelu, pro všechny, na které během dne zapomněli, nebo koho "urazili", nebo pro nově příchozí. Na Rejtech poté následuje věneček dělený pro svobodné slečny a pro vdané ženy.

         Při svobodném věnečku přivedou tancmajstři k tanci družičku (volenou ze vsi ze svobodných dívek), která nese talíř na kterém je položen slaměný věneček, který před tím sundá tancmajstr z ruky po celodenním nošení.

         Družička jako první zaplatí za tanec, připije si s Matkou (masopustem) a tančí sólo s tancmajstry. Poté následuje předání otci a jsou dále k tanci vyzvány všechny svobodné přítomné slečny.

         Při vdaném věnečku je jako první k tanci vyzvána paní hostinská, která též zaplatí za tanec pod talíř s věnečkem, který po celou dobu věnečku hlídají masopust, hejtman a první rychtář. Ostatní koledníci se věnují tanci. Postupně jsou k tanci vyzvány všechny vdané paní.

         Na Rejtech je ještě zpravidla takovou zvláštností tzv. „ženský věneček“, kdy si domluvené dívky a ženy nasadí masopustní a kolednické klobouky a zvou stejným postupem k tanci přítomné muže, kteří za tanec též platí pod věneček.  Poté následuje volná zábava.

         Tímto celý masopust a masopustní veselice na Rejtech končí, ale my příznivci tohoto ryze jihočeského obyčeje doufáme, že pouze na rok.     

Zdroj - www.ceske-tradice.cz