Obec Rejta - Historie

   Roku 1613 prodal Jan Jiří ze Švamberka svinenským sousedům pozemky na Rejtech zvané „Kravovský“. Nacházely se v místech ohraničených Maroušků dvorem, Hrádkem a dnešními Rejty. Dle starého privilegia pozemky užívali až do začátku osmnáctého století, kdy se o ně začala zajímat novohradská vrchnost, která zde chtěla zřídit oboru a bažantnici. Svinenští s tím, ohražovali se právem z roku 1613 a podali stížnost k bechyňskému krajskému úřadu, kam tehdy náleželi. Zde nepořídili, proto se odvolali až k samotnému císaři. Tehdejší držitel novohradského panství Karel Kajetán Buquoy po dlouhých tahanicích spor se svinenskou obcí prohrál. Byl to jeden z mála sporů mezi obcí a vrchností, jež vyhrál na tehdejší poměry velice troufalý prostý lid.
   Ve starých záznamech se o těchto pozemcích hovoří jako o rejtech. Jungmanův česko-německý slovník vysvětluje výraz reyth jako vykácený lesní pozemek, po zatravnění využívaný jako pastvina. Z toho bychom mohli odvodit dnešní název osady, která se osamostatnila po 2. světové válce. Dříve se těmto samotám náležejícím k Trhovým Svinům říkávalo Jednoty.
      Protože se zde nachází velice kvalitní žula, byly zde za první republiky čtyři kamenolomy (okresní, obecní, Kudlatů a Walterů). V roce 1948 zůstal jeden lom, jemuž se odedávna říkalo Šibeniční vrch. Další lom byl otevřen v roce 1954. O tom, že by se ve středověku u Trhových Svinů popravovalo nejsou žádné údaje, ale při zakládání lomu v roce 1903 bylo na místě nalezeno několik koster. Poblíž silnice na Nové Hrady se nachází památník připomínající události z konce 2. světové války, valkakdy v květnových dnech místo očekávané svobody zavládl poslední teror ze strany nacistů: „… Během noci na 6. Května od Budějovic ustupovalkavala jezdecká divize SS, útvar v plné bojové síle, který byl radiovým spojením varován, že ve Svinech je silné středisko partyzánů. Poté, co se u Otěvěka ozvaly výstřely proti německé jednotce, zahájili Němci časně ráno útok na Otěvěk a Čeřejov, pochytali ve vesnicích asi 30 chlapců, kteří byli ztlučeni a odvlečeni ke Svinům. Potom vtrhla německá jednotka do Svinů. Předseda revolučního národního výboru Ladislav Stráský později vyprávěl, jak k němu domů ráno vtrhl německý důstojník doprovázený dvěma esesáky, který ho považoval ze starostu: „Vypálím a vyvraždím tuto vesnici plnou spiklenců a partyzánů, kteří opovažují střílet na nás ze všech stran!.“ …Kolem páté hodiny večer začali esesáci hnát zajatce po silnici na Nové Hrady. Vepředu vedli skupinu asi dvaceti mužů, byli mezi nimi hlavně mladíci z Otěvěka a Čeřejova, které ráno chytili se zbraní a kteří byli vybráni na popravu. Za nimi běželi ostatní, aby viděli jejich smrt. Prvního ze zajatců zastřelili Němci u svinenské pily, potom přicházeli na řadu další.Zajatci byli hnáni až do Žára, mezitím byly malé skupinky zajatců propouštěny. V přední skupině zajatců zbylo nakonec jen deset živých. Za Žárem byli zbývající zajatci propuštěni. Podél silnice zůstalo ležet devět mrtvých těl.
    Na západním okraji rozlehlé vesnice se zachoval provozuschopný hamr z 18. století. Hamr má stále původní zařízení.
   Kostel na východním okraji osady byl vysvěcen 6. dubna 1896.
   Vesnice ztrácí původní zemědělský ráz, který jí dodávalo několik zajímavých usedlostí a novějších chalup, a stává se satelitní osadou Trhových Svinů.
     V roce 1980 žilo na Rejtech celkem 270 obyvatel.